České centrum na jedné z nejživějších ulic v centru Sofie má dlouhou tradici. Jeho oblíbenost pramení především ze zájmu o českou kulturu a český jazyk, který je v Bulharsku mimořádný a tradiční. Poskytuje především kulturní a ekonomickou prezentaci České republiky. Zvláště v oblasti kulturní je práce Českých center velmi různorodá a zahrnuje například výstavy českých výtvarníků a fotografů, představení menších divadelních scén, přednášky, módní přehlídky, promítání filmů, provoz české knihovny atd..
Budova je součástí klasické blokové zástavby s objekty převážně z první poloviny 20. století. Stavebně technický průzkum původního objektu ukázal, že budova je z velké části staticky nezpůsobilá, což bylo navíc komplikováno faktem, že Sofia se nachází v seismicky velmi exponované lokalitě. Byl proto nezbytný rozsáhlý rekonstrukční zásah, jenž znamenal nahrazení stávající nosné konstrukce novou – železobetonovým skeletem, seismicky dimenzovaným na 9. stupeň MSK. Složitou etapou stavby bylo podchycení a statické zajištění okolních objektů i s ohledem na možné zemětřesení, neboť budova zasahuje pod úroveň základové spáry sousedů. Části starých konstrukcí, například hlavní schodiště, zůstaly zachovány.
Hlavním cílem návrhu byla výrazově čistá, střízlivá a jednoduchá budova, která by důstojně reprezentovala Českou republiku v zahraničí. To se týkalo dispozičního řešení, fasád, detailů i interiéru. Uvnitř budovy šlo zejména o vytvoření vzdušného, nestísněného, dostatečně prosvětleného prostoru pro veřejnost.
Pro dispoziční řešení budovy je určující její veřejná část – přízemí objektu, jež bylo oproti původní budově sníženo o polovinu podlaží na úroveň chodníku. Tím se podařilo nejen dosáhnout velmi snadného, bezbariérového přístupu do všech veřejných prostor, ale hlavně vytvořit důstojný, vysoký prostor recepce, foyeru s knihovnou a víceúčelového sálu, s výškou jeden a půl poschodí. Řešení foyeru, jenž je nejvzdušnějším a nejreprezentativnějším prostorem v objektu, je doplněno o další prostorotvorné prvky: lávku – galerii, světlík na výšku dvou podlaží a v něm se nacházející nové schodiště a lávky přes světlík v úrovni 2. nadzemního podlaží. Z tohoto schodiště a lávek se otevírají zajímavé pohledy z různých horizontů na prostor foyeru a knihovny. Víceúčelový sál je vzhledem k množství svých funkcí záměrně utilitární prostor bez oken do vnějšího prostoru. 2. podlaží slouží pro administrativu Českého centra, z prostoru ředitelny a z chodby je přístupná po lávkách přes světlík střešní zahrada nad víceúčelovým sálem
Vnější výraz objektu má dvě tváře – reprezentativní symetrické nové průčelí s kamenným obkladem do rušné ulice a naproti tomu členitější, asymetrické (je vyvoláno závazným tvarem původního objektu) řešení dvorních fasád, jež mají podstatně skromnější materiálové řešení s bílou omítkou. Okna v celé budově jsou hliníková a jsou opatřena vnějšími žaluziemi, vše ve stříbrné barvě, stejně jako další kovové doplňky hlavního průčelí. To je opatřeno velkým výkladcem do ulice, jehož součástí je nezbytný sofijský prvek – markýza nad vstupem. Atika, jejímž úkolem je optické zvýšení objektu alespoň na úroveň nižšího souseda, měla nést světelný nápis, k jehož realizaci však nedošlo. Kamenný obklad je tvořen porézním travertinem s výraznou vertikální strukturou.
Rekonstruované České centrum za velkého zájmu místních sdělovacích prostředků slavnostně otevřel v rámci jednodenní návštěvy Bulharska ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Provoz byl zahájen výstavou grafika Adolfa Borna s doprovodnými texty Bohumila Hrabala a Miroslava Horníčka a divadelním představením „Švejk“ v nastudování režiséra a herců Národního divadla Ivana Vazova v Sofii.
České centrum v Sofii, Bulharská republika, ul. Rakovski 100.
Celková rekonstrukce objektu, včetně nového interiéru.
Investor: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
TDI: ing. Petr Očenášek
Uživatel a investor interiéru: Správa Českých center
Ředitel Českého centra v Sofii: ing. Rudolf Sedláček
Autor rekonstrukce budovy: ing. arch. Karel Moudrý, ANTA s.r.o.
Autoři interiéru: M. A. arch. Jan Šesták, ing. arch. Ondřej Gattermayer, spolupráce: Tomáš Trojan, Studio P. H. A. s.r.o.
Generální projektant: ANTA s.r.o.
Stavební řešení: ing. Roman Pechač
Statika: ing. Julius Wenig (projekt)
ing. Václav Pechouš (autorský dozor)
Zabezpečení seismické odolnosti: ing. František Čermák, CSc.
Zdravotní technika: ing. Josef Chmelka, ing. Jan Turek
Ústřední vytápění: Martin Plecitý, Miroslav Chytrý
Vzduchotechnika: František Kratochvíl
Elektro – silnoproud: Karel Čáp
Elektro – slaboproud: Zdeněk Fučík
Požární bezpečnost: ing. Jaroslav Laurin
Akustika: AVC Praha s.r.o., ing. Lubomír Čeček, ing. Petr Novotný
Dendrologie: ing. Veronika Pincová
Rozpočet: Pavel Cup
Počítačová vizualizace: ARCHON s.r.o., ing. Jaroslav Matys, Marek Pavlín
Inženýrská činnost a napojení na sítě: arch. Vladimir Petrov Tašev,
arch. Angel Tašev, ARKA studio Sofia
Generální dodavatel stavby: IPS a.s., 07 Třinec
Stavbyvedoucí: René Burian
Subdodavatelé:
Vjačka s.r.o. (hliníkové výrobky – okna, dveře, stěny, žaluzie)
Trimr, v.o.s. (elektro – silnoproud, slaboproud, MaR)
Klimamontáže s.r.o. (klimatizace, vzduchotechnika)
Kolda & Krömer s.r.o. (výtahy)
Dodavatel interiéru: ARA Kolín s.r.o.
Projekt: 1996
Stavba: 1997
Zastavěná plocha: 438 m2
Obestavěný prostor: 6 090 m3
Náklady: stavební práce 63 mil. Kč, interiér 7 mil. Kč